Každé těleso ve vesmíru se pohybuje po předem dané uzavřené křivce, předem danou rychlostí. Ke změně pohybu či rychlosti dojde pouze v případě kolize s jiným vesmírným tělesem, což není častý jev nebo gravitací jiného tělesa. V případě kolize přejde těleso z jedné trajektorie na druhou trajektorii, což je zase daná uzavřená křivka, akorát jde jiným směrem. A platí to i pro rotaci těles.
Kdyby tomu tak nebylo, tak by nebylo možné každoročně pozorovat hvězdy v předem dané stále stejné části oblohy. Nebylo by možné spočítat dráhu jednotlivých těles.
Tato zákonitost platí pro veškerá vesmírná tělesa od těch nejmenších po ta největší a týká se to i uměle vyrobených těles, ta sice mohou měnit rychlost a směr letu, ale pokaždé přejdou z jedné trajektorie na druhou.
Pokud žádné tělese není schopno ukončit svůj pohyb a pohybuje se v uzavřené smyčce, tak není schopno dosáhnout konce. Tudíž je vesmír nekonečný. Žádné těleso se nikdy nedosáhne konce vesmíru. Možná se dá konce vesmíru nějak spočítat, ale není možné se na konec vesmíru dostat.